Mšice na jaře sají na spodní straně listů broskvoní. V květnu až počátkem června se okřídlené mšice rozlétávají na letní hostitele, kde se rozmnožují. Na podzim se vracejí na broskvoně a kladou vajíčka.
Mšice broskvoňová způsobuje vážné onemocnění broskvoní. Vyskytne-li se ve větším množství, škodí sáním na listech, mladé větvičky zpomalují růst a toto způsobuje menší výnos ovoce. Poškozené listy žloutnou, kadeří se a opadají.
Kromě toho přenáší mšice broskvoňová i virové choroby. Zbarvení dospělců je variabilní, nejčastěji různé odstíny zelené až nažloutlé, někdy hnědočervené. Chodidla a tykadla jsou tmavá.
Tato mšice je velkým přenašečem virových chorob na celé řadě kulturních rostlin (virové choroby bramborů, mosaika tabáku atd.). Mají žlutozelené, zelené až hnědozelené zbarvení, s průhlednými blanitými křídly. Mšice maková Jedná se o mšici tmavě zbarvenou, od hnědošedé až po černou, hmyz je přibližně až milimetry veliký a na rostlinách jsou tyto mšice patrné jako veliké černé fleky především v úžlabí listů a na stoncích.
Mšice jsou významnými přenašeči virových chorob. Přezimování samiček a nymf je také možné v krytých prostorech skleníků.
K přemnožení dochází po časném náletu mšic za suchého a teplého počasí. V domácích podmínkách je nutná i ochrana proti zavlečení mšic, preventivně. Neokřídlená živorodá samička mšice broskvoňové je – mm dlouhá, leskle.
Mšice jabloňová (Aphis pomi) a jitrocelová (Dysaphis plantaginea) způsobují svinování listů, deformaci letorostů a plůdků na jabloních. List jabloně poškozený mšicemi Na slivoních přenášejí virovou chorobu švestek šarku mšice švestková (Hyalopterus pruni) a další druhy. Přímá ochrana při zvýšeném napadení předjarním nebo jarním ošetřením. Mšice patří k nejznámějším a nejškodlivějším živočišným škůdcům v zahradách.
Mšice je savý škůdce, který parazituje na rostlinách a vysává. Medovnice se tvoří vylučováním tekutiny ze zadečku. Větší výskyt vede k houbovým chorobám. Ochrana : Co možná nejrannější výsev, tím rostliny nabývají přirozenou odolnost k napadení mšicemi a viry.
Volba méně náchylných odrůd. Mezi ty nejčastější sem patří mšice jabloňová, mšice švestková, mšice třešňová a mšice broskvoňová. Mšice všeobecně škodí sáním na listech, čímž oslabují celý strom a nepřímo tak snižují výnos plodů.
Mšice – Aphidoidea Tito škůdci způsobují přímé škody většinou výjimečně, a to pouze tehdy, dojde-li k jejich kalamitnímu přemnožení. Početné kolonie neokřídlených, ale i okřídlených mšic sáním oslabují trsy brambor, na kterých se vyskytují různé deformace, kroucení listů a popřípadě i nekrózy. Mšice zelná (Aphis brassicae) škodí nejraději brukvovitým, jako jsou kedlubny, kapusta a zelí.
Napadené rostliny je nutné ihned spálit, neboť tento druh mšic je poměrně odolný. Tak například mšice jitrocelová na jitrocele, mšice svízelová na svízele, mšice třešňová a mšice broskvoňová na různé byliny i dřeviny. Na různé byliny (především hvězdnicovité) odlétá na léto mšice slívová, mšice bodláková a mšice hnízdotvorná. Některé druhy mšic jsou úzce specializované na určitou rostlinu.
Stejně jako většinu pěstovaných rostlin i broskvoně napadají mšice: mšice broskvoňová (Myzus persicae), mšice hnízdotvorná (Appelia Schwarzi), a mšice švestková (Hyalopterus pruni). Nymfy a dospělci škodí sáním na spodní straně listů, které se výrazně svinují a zkrucují podél hlavní žilky. Ochrana proti přenašečům virových chorob se provádí v množitelských poros-tech brambor.
PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ Množitelské porosty brambor vyžadují specifickou technologii a podmínky p. Jedinci, kteří jsou neokřídlení a rozmnožují se na několik generací ročně. Na rajčatech se nejčastěji vyskytuje mšice broskvoňová (Myzus persicae) a mšice řešetláková (Aphis nasturtii). Tato skutečnost je důležitá především z hlediska výběru přípravků, protože některé z nich jsou účinné pouze proti jednomu z uvedených druhů.
Zatímco zápředníček polní je známý škůdce řepky v řadě jiných zemí Evropy, například v Polsku, přímá škodlivost. Mšice dlouhá 1-mm, zploštělého těla, žluté nebo zelené barvy. Popsána na 3druzích rostlin: brambor, brukev, dýně, cibule, sója, hrách, jahody a mnoho dalších rostlin. Jak chránit plodovou zeleninu před škůdci, jako je molice 1.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.