Plíseň na rostlinách

Plíseň šedá alias bortrytida (Botrytis cinerea) patří mezi tzv. Na svém hostiteli tedy jen neparazituje, ale přímo ho zabíjí, a to. Pokud si rádi pěstujete okrasné rostliny, neměli byste zapomínat na jejich prevenci. Takto získaný odpad musíme spálit.

Můžeme také použít fungicidy (přípravky na ničení plísní a hub).

Na pokojových rostlinách se příliš nevyskytuje. Plíseň objevíme převážně na travách, obilninách. Pokud listy neodumírají, můžeme jej setřít hadříkem. Znovu pak vypadají zdravě.

Studený heřmánkový čaj ničí bakterie a plísně na rostlinách , a pokud s ním zaléváte čerstvě zasazená semínka, tak vám zaručeně nezvlhnou. Pokud se vám na rostlinách vyskytla plíseň , můžete ji odstranit pomocí hypermanganu. Do nádoby o obsahu litru dejte cca zrníčka, aby byla barva roztoku slabě fialová.

Po důkladném naředění roztok přelijte do postřikovače a rostlinu za suchého počasí postříkejte.

Pokud byste použili roztok silnější, došlo by ke spálení rostlin. Kumulus WG je ostřikový kontaktní fungicid ve formě vodorozpustného mikrogranulátu na ochranu proti padlí v ochraně rostlin. Bohužel taková nepříjemná nemoc jakoV mnohých rostlinných druzích se vyskytuje poměrně častá pachová plíseň - jak vnitřní, tak i otevřené. Velice rozšířená je na růžích.

Mnohaleté zkušenosti ukazují, že se plíseň na zdi může po aplikaci Chytré houby zvýraznit a vypadá někdy i mnohem hůř. Gladioly plíseň na cibulkách před výsadbou. Je potřeba ale vydržet, nepoužívat hned jiné chemické. Nové nyní zakoupené gladoly mají v spodní části (kořenové) v důlku plíseň. Jen tam o velikosti 5-6mm.

Stačí postřik z hypermanganu ? Nebo radši namočit na 24. Plíseň na plicích představuje infekční zánět plic, který je vyvolány plísněmi, které řadíme do zánětu vyvolané houbami. Záněty vyvolané houbami označujeme jako plicní mykózy a nejčastěji vznikají po vdechnutí rozmnožovacích buněk plísní. Na poletující mušky jsou účinné feromonové lapače nebo také signální desky. Mívají žlutou barvu a pro použití pro pokojové rostliny jsou přímo určeny žluté, oboustranně lepící šipky, které se jednoduše zapíchnou do květináče nebo pověsí do jeho blízkosti.

Rychle vás zbaví všech poletujících dospělých smutnic.

Jedná se o velkého škůdce zeleniny, vyvíjí se na brukvovitých rostlinách, škodí hlavně řepce, hořčici, řepici a košťálové zelenině. Rostlinné šťávy saje ze spodní strany listů, které se pak deformují, žloutnou a usychají. Hlavní škody způsobuje v teplém a mírně vlhkém létě. Prášková plíseň na rostlinách je plísňová choroba.

Zpočátku produkuje kruhovité práškové bílé skvrny na listí rostlin. Jak se šíří choroba, celý rostlinný materiál může být ovlivněn načechranou bílou houbou. Je velmi nakažlivá a jakmile je postižena jedna část, bude infikovat zbytek rostliny, pokud není zaškrtnuto. Aplikovali jsme opakovaně na listy jakýsi postřik, nicméně bílé tečky jsou na stromku dosud.

Mám dokonce dojem, že se listy nevyvinuly do správné velikosti a některé jsou porušené. Ať už se plíseň objeví na zdi nebo v květináči, je třeba rychle jednat. Téměř všechny mykotoxiny poškozují játra a ledviny, působí negativně na imunitní systém a některé jsou potenciálně karcinogenní,“ varuje Prof. Též na stolních hroznech dopravovaných a uložených (např. v korkové drti) za vlhka a tepla se někdy plíseň rozroste velmi silně a hrozny pro konsumní účely (ne pro výrobu vína) zcela znehodnotí. Plísně totiž produkují jedovaté mykotoxiny.

Plíseň sněžná byla poprvé identifikována a popsána v první polovině dvacátého století díky výskytu na golfových trávnících. Plíseň sněžná se vyskytuje plošně na celém území ČR, větší hospodářský význam má zejména u obilnin ve vyšších polohách, kde jsou její výskyty častější. Příznaky choroby se nejdříve objevují na vegetačních vrcholech a dochází k postupnému odumírání listů a stonků. Na rostlinách vyrůstajících z infikovaných hlíz dochází k šíření patogenu stonkem.

Infekce napadající zdravé rostliny se nejdříve projevuje na listech. Napadení porostu se projevuje nejdříve v ohniscích a později dochází k plošnému šíření. Vývojový cyklus na pokojových rostlinách probíhá průběžně celoročně, je závislý zejména na teplotě a trvá 35–dnů. Na venkovních dřevinách mají puklice většinou jen jednu generaci v roce.

Napadeny mohou být různou intenzitou všechny pěstované rostliny. Vyskytuje se zejména při nízkých teplotách a vlhkém vzduchu.