Postřik broskvoní a meruněk

Mrtvice meruněk je na mrtvici Odborníci tuto zákeřnou chorobu nazývají apoplexie, mezi pěstiteli je známá spíš jako mrtvice meruněk. Stejně jako ta lidská udeří v době, kdy ji nejméně čekáte, a v případě meruněk je na veškerou pomoc pozdě. Tento postřik má mnohočetný příznivý vliv: U broskvoní jde především o první a rozhodující postřik proti kadeřavosti broskvoní a suché skvrnitosti listů peckovin, dále působí proti napadení větévek, větví a kmenů bakteriemi z rodu Psedomonas a houbami z rodu Valsa (Leucostoma), čímž omezíme výskyt korových nekroz. Mnoho pěstitelů by si přálo, aby i proti nebezpečné šarce existoval chemický postřik, podobně jako proti houbovým onemocněním.

Na viry, podobně jako v lidské medicíně, je však současné rostlinolékařství krátké.

Proto je důležité šarku rozpoznat od jiných onemocnění a soustředit se na prevenci. Pět pravidel pro nákup sekačky. Velikost zahrady a její členitost nebo svažitost a také třeba to, zda bydlíte na samotě u lesa či ve. Pro kvalitní plody broskví je nutný postřik broskvoní proti obávané kadeřavosti ještě před vyrašením listů.

Nejlepší jsou měďnaté postřiky. Se strupovitostí se setkáváme zejména u broskvoní , meruněk , mandloní, ale i jabloní, hrušní a třešní. U hrušní navíc napadá i mladé letorosty.

Choroba se nejčastěji rozvine za deštivého období. Nejpozdější termín pro postřik proti kadeřavosti broskvoní je v době rašení terminálních pupenů, kdy se na šupinách objevují zelené proužky. Postřiky pozdější nemají žádnou účinnost, představují jen zbytečnou práci a vydání.

Nejčastější houbová choroba zasahující, jak už název napovídá peckoviny. Je to jedna z prvních prací, které nás. Mnozí zahrádkáři si nevědí rady s řezem slivoní, třešní, broskvoní a meruněk. Pojďme se tedy blíže seznámit s tím, jak o tyto bujně rostoucí druhy pečovat, aby se vám odvděčily bohatou sklizní. Jako všechny peckoviny mají i meruňky a broskvoně rády řez jarní , kdy nejsou tolik ohrožovány klejotokovými chorobami.

Během sezóny, tedy před dozráváním plodů již jen odstraňuje nevhodně narostené letorosty, které rostou do koruny a stíní ovoci. U meruněk je to nejčastější příčina úhynu stromů v Čechách. Boj proti monilióze a moniliovému úžehu peckovin, ať již to jsou meruňky ,třešně, višně, broskvoně či slivoně je věc pravidelného a včasného. Slupka i dužnina plodů všech druhů peckovin ( meruňky , broskve, slívy, třešně, višně) měkne a hnědne. Zdravím, zajímá mě jakou provádíte ochranu stromů meruněk , na jaře, na podzim či v průběhu vegetace.

Moniliová spála, nebo též monilióza ,. Myslím tím i ochranu co se týče postřiků. Zda máte okolo meruňky zrytou půdu nebo zda okolo ní máte trávník.

Někde jsem četl, že na meruňky se nepoužívá jarní postřik proti čkůdcům, např. Poraďte a piště svoje tipy. Chemii používám jen sporadicky, 1x postřik na kadeřavost broskvoní , některý rok i postřik meruňky na moniliozu apod (vloni ani kapka ničehož nic, ani na brambory, ani na stromy).

Určitě v produkčních oblastech a při větším počtu stromů budou zkušenosti hodně odlišné od mých. Nejvíce jsou napadány plody meruněk , ale i broskvoní a mandloní. Na plodech se vytvářejí drobné (až mm), okrouhlé, šedé až šedočerné skvrny.

Původce onemocnění je houba, která se nazývá Taphrina deformans a přezimovává nejčastěji v korunách stromů nebo na větvích. Dochází k tomu, že jsou napadeny květy, které hnědnou a zasychají. Postřikem musíme strom doslova vykoupat a stačí ho provádět jednorázově. Postřik provádíme na všech stromech krom meruněk. Velkým problémech posledních let je kadeřavost broskvoní.

Za žádných okolností ale neprovádíme postřiky za mrazivého počasí. Rubrika: Co dělat v březnu , Krátké články Koruny broskvoní a meruněk se stříhají do kotlovitého tvaru, který jim zajistí dostatek světla a zabrání zahušťování. Typickým příznakem jsou červené puchýře. Kadeřavost broskví - podzimní ošetření. Ke vhodnému smáčedlu proto přidejte Sulku nebo Novozir MN 80.

Panuje-li v tuto dobu chladné a deštivé počasí, pak postřik druhou vlnou přípravků po týdnu ještě pro jistotu zopakujte. Velmi rozšířenou chorobou je bezesporu žloutenka, neboli fyziologická chloróza, která napadá nejen listy broskvoní , ale i jiné ovocné stromy a keře. H nad které snižují schopnost dřevin přijímat potřebné stopové prvky, zvláště železa. V březnu začínáme s řezem broskvoní, který je velmi odlišný od řezu ostatních ovocných stromů a nejvíce se podobá řez vinné révy. Jde opravdu o velice častou nemoc.

Broskvoně řežeme několikrát ročně. Způsobuje ji houba Taphrina deformans. Někdy je zahrádkáři doporučován třetí postřik. Je prováděn v době, kdy listy broskvoní opadávají.

Opět jsou aplikovány i opakovaně mědnaté přípravky, avšak ještě před příchodem mrazivého počasí.