Lodyhy je někdy třeba vyvázat k tyčkám, jinak poléhají. Je silně močopudná a podporuje tvorbu potu. Někdy může svým expanzivním růstem vytlačovat okolní rostliny. Obsahuje velké množství saponinu, což je látka, která pění ve vodě a má čisticí účinky.
Pro pěstování v nádobě se nehodí, ale lze ji pěstovat na zahrádce, pokud vám tedy nevadí, že se rychle rozrůstá a snadno se mění v p. Není vhodné ji pěstovat v bytě a neměla by se sázet v blízkosti rybníků, protože.
Upřednostňuje vlhčí půdu, jinak nenáročná na pěstování. Využití: Má antimykotické a antibakteriální účinky, využívá se zejména při zánětu průdušek, kdy usnadňuje odkašlávání. Oddenky jsou aromatické, obsahují saponin a. Popis a způsob pěstování mydlice. Má válcovitý, větvený, asi na prst tlustý oddenek. Lodyha je přímá, mírně pýřitá, rozvětvená.
Mydlice je trvalka vysoká až cm. Listy vstřícné, podlouhle kopinaté až eliptické, na okraji drsné.
Ze všech léčivých bylinek má snad nejkrásnější vůni rozkvetlá mydlice. Její vůni ucítíte už z dálky. A večer mydlice vydává ještě silnější vůni. Pokaždé se nechám unést její sladk.
PĚSTOVÁNÍ: Vedle přírodní formy se mydlice pěstuje i ve formách plnokvětých s květy růžovými nebo bílými. Vyžaduje vlhčí a výživnou půdu, stanoviště by mělo být slunné. Někdy roste značně expanzivně, takže může vytlačovat okolní rostliny. Množí se obvykle dělením trsů. Vlásčité kořínky vyrůstají z hnědavého oddenku , - mm tlustého.
Trvalky, které dovedou nejenom zkrášlit zahradu, ale také vydávají libou vůni, sytí opylovače a ochutnat je můžeme dokonce i my, jsou skutečně hodny pěstování. Pěstování mydlice lékařské. Rozšířená je téměř po celé Evropě.
Roste podél cest, v houštinách, na březích řek a potoků, tam kde je písčitá půda. K vnitřnímu užívání se však nedoporučují, protože dráždí zažívací trakt a mohou přivodit nevolnost. Je to v podstatě logické, vždyť mýdlo byste také nejedli.
Půda je vhodná hlinitopísčitá a dobře odvodněná s dostatečným obsahem vápníku. Nemá ráda příliš vlhkou půdu. Po odkvětu doporučujeme.
Máme další důkaz, že není třeba složitě uměle vyráběných čistících a. Roste skoro po celé Evropé podél cest, v houštinách, na březích potoků a řek, hlavně na písčité půdé. Jak už z názvu vyplývá, z mydlice lékařské se vyrábělo mýdlo. Rostlina totiž obsahuje vysoké množství saponinů, které dokáží odmašťovat. Kořeny mají citrónově žlutou dužinu, na povrchu jsou hnědočervené, ve vodě pění. Dobře se jí daří na březích rybníků nebo řek, na vlhkých loukách.
Je rozšířená po celé Evropě. Odvar z kořene lze přikládat při zánětech kloubů. Některé rostliny dostaly název podle svého vzhledu, mydlice lékařská patří k těm, které byly pojmenovány po způsobu jejich využití.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Poznámka: Komentáře mohou přidávat pouze členové tohoto blogu.